Jak se závodí na Kypru
Máme za sebou dva závody zde na Kypru. Tento víkend se konal bazénový závod a dva týdny zpátky závod v hloubkových disciplínách. Závody na Kypru mají jistá specifika, která jsou nám normálním smrtelníkům trochu nezvyklá. První závod se konal v neděli a ten bazénový v sobotu. Vím, že si říkáte že to nejsou žádné zvláštnosti. Však já se k nim dostanu.
První důležitý fakt je důvod, proč se závod v hloubkách konal v neděli. No aby mohl být v sobotu přeci předzávodní trénink. A teď první specifikum. Nahlásit výkony se museli už ve čtvrtek! Na bazénový závod to je asi OK, ale hlásit si výkon na hloubku tři dny před závodem a před tréninkem od pořadatelů!?! Na otázku proč tomu jak je jsem dostal dva druhy odpovědí.. první, že organizátoři a rozhodčí potřebují čas na přípravu startovky… no trochu jsme to probrali a prý se to zlepší.. nahlašovat se bude příště až v pátek.
Druhá odpověď byla většinou ve smyslu, to je Kypr, na to si zvykneš, neděláme tu Mistrovství světa. Druhým specifikem je, že se závodí až ve třech disciplínách v jeden den, respektive dopoledne nebo odpoledne. Mezi dvěma disciplínami jsem měl vždy asi hodinu a půl. Je, ale zase fajn si vyzkoušet více disciplín v jeden den a navíc zdejší závody jsou převážně o začátečnících a ti tak mají možnost si trochu zazávodit. No však já to ještě více rozvedu. Třetím výrazným specifikem je cena startovného. Prvně popíšu hloubkové závody.
Kyvadlová doprava na člunech na závodní platformu. Ta není ledajaká… I leckteří organizátoři oněch zmiňovaných Mistrovství světa by se mohli chytnout za nos.. A to není žádná ironie. Závodní platformu tvořil přístavní remorkér. Prostorná příďová a záďová paluba. Nad ní slunečníky atd. aby byl příjemný stín. Krásně čistá a funkční toaleta se sprchou, kuchyňka, paleta s balenou vodou i lednice se sendviči pro závodníky a pořadatele. Sejfťáci na každém WU laně a když nemáš kouče tak tě odpraví až na start a vzorně se o tebe postarají..
Cena startovného? 20 EUR!!!! Náklady??? Tady se závody nedělají pro zisk, ale pro to aby vůbec nějaké byly. Závodníků je zde málo a připomíná mi to trochu období okolo let 2009-2010 v Česku. Akce jako Na nádech, závody na Adrex víkendech a na Barboře. Dalším specifikem je kategorie U-18. Závodníci mladší 18 let mají vlastní kategorii a překvapivě v ní mají účast. Dobře, čtyři, pět atletů, ale i to je super. Trochu beru jako osobní prohru, že se mi nepodařilo kategorii U-21 (Junior) dotáhnout do úspěšného konce v rámci českých závodů.
Závody zde mají velmi rodinou a uvolněnou atmosféru. Jeden závodník vleze do špatné závodní dráhy a už se připravuje k výkonu. Druhý závodník se podívá na rozhodčí a kývne na druhou dráhu, jako že mu to je jedno. Rozhodčí kývne na souhlas, ukáže palec nahoru a závodníci si odplavou. Nikdo to neřeší diskvalifikací, nebo stresováním dotyčného začátečníka. Po závodech to závodníkům vysvětlí a všichni jsou happy. I tak se tu najdou závodníci ze světové TOPky. Mimo Irišky je zde Giorgos Panagiotakis, takový řecký Michal Rišian. Potápí 100m, plave 225 a statiku má tak dlouhou, že v ní zde radši nezávodí. Na Kypru se totiž mezi závodníky dává jenom 7 minut. A protože jsem nezapomněl na své slušné vychování tak jsem vylezl na pěti a půl, abych jim v tom nedělal nepořádek.
Tím se dostávám k našim výkonům, tedy mým a Iriny. Musím objektivně říct, vlastně napsat, že nám výkony nevyšly podle našich představ až na Iriny statiku. Hloubka se vůbec nedařila v tréninku posunout pod 60 metrů a hlavně aby to bylo stabilně. Takže nakonec jsme nahlásili na jistotu. Bylo z toho nakonec druhé místo pro mě a první pro Irinu v CWT. FIM jsme nakonec vynechali. Motivace opadla a nějak se nám do vody už nechtělo. Na bazén jsme se připravovali jenom dva týdny a upřímně to bylo málo. Ono tedy na kyperské poměry to stačilo, ale nebyla to žádná hitparáda. Vůbec zajímavé bylo jak se třeba u Iriny otočila výkonnost v závodě oproti v tréninku.
Druhý týden přípravy jí vůbec nešla statika a za to dynamika se jí plavala nádherně. V závodě nakonec 5:23 a soutěžní osobní rekord. Dynamika, ale pouze 113 metrů. Neptejte se proč, protože to ještě nevíme. Čekáme ještě na výsledky laboratorních testů krve, moči, slin, rozbor videa atd… U mě statika klasicky fiasko. 5:33 a neptejte se mě taky proč. Pořád nemáme ty výsledky . Dynamika úplný propadák. Trochu jsem se cítil jako Miško v Brně. Po nevydařené statice, jsem dynamiku prostě zabalil. Cítil jsme že to není ono a tak jsem vylezl na 130m a udělal protokol na svojí ženu a ne na rozhodčí. A tak jsem uviděl krásnou, tedy červenou kartičku.
Každopádně závody zde jsou velmi uvolněné, příjemná atmosféra, velmi přátelský lidé a pohár za každé první místo. Takže už máme konečně z čeho pít víno.