Příběh překonání strachu a sebepoznání. Freediving není jen sport – je to cesta k sebepoznání, zklidnění mysli a propojení s vlastním tělem. Pro mnoho lidí může být freediving terapií, která jim pomáhá zvládnout strach, stres a dokonce i následky traumatických zkušeností. Příběh Lucky, která během našeho kurzu dokázala překonat svůj strach z tonutí a objevila, jaký klid a sílu jí může přinést kontrolované dýchání, je toho krásným příkladem. Ale než se dostaneme k příběhu tak trocha povídání o dýchání.

Dýchání jako klíč k zvládání stresu

Dýchání je něco, co většina z nás bere jako samozřejmost. Dýcháme neustále, aniž bychom o tom přemýšleli, ale právě tento základní proces je klíčem k našemu fyzickému i duševnímu zdraví. Freediving, který klade důraz na vědomé dýchání a práci s dechem, odhaluje, jak velkou moc nad svým tělem a myslí můžeme získat právě skrze dech.
Stres je přirozenou součástí našeho života. Je to reakce těla na ohrožení nebo tlak, která aktivuje sympatický nervový systém – naši „boj nebo útěk“ odpověď. V takových chvílích se zrychluje dýchání, zvyšuje tepová frekvence a tělo se připravuje na akci. Pokud však stres trvá dlouho nebo ho neumíme správně zvládat, může vést k únavě, úzkosti nebo zdravotním problémům.
Vědomé dýchání pomáhá aktivovat parasympatický nervový systém, který funguje jako brzda – zpomaluje srdeční tep, snižuje krevní tlak a dává tělu signál, že je v bezpečí. Jednoduše řečeno, dýchání je nástroj, kterým můžeme přepnout své tělo z režimu stresu do režimu klidu.

Jak dýchání ovlivňuje mozek a tělo?

Snížení hladiny kortizolu
Kortizol, známý jako stresový hormon, se uvolňuje ve stresových situacích. Vědomé dýchání (například hluboké břišní dýchání nebo techniky jako box breathing) prokazatelně snižuje hladinu kortizolu, což pomáhá snižovat stres.

Zpomalení srdeční frekvence
Když se soustředíme na pomalý a hluboký dech, dochází k aktivaci bloudivého nervu (nervus vagus), který je klíčový pro uvolnění těla. Tím zpomalujeme srdeční tep a zlepšujeme variabilitu srdeční frekvence – což je ukazatel zdraví našeho nervového systému.

Zvýšení koncentrace a snížení úzkosti
Vědomé dýchání pomáhá zklidnit rušivé myšlenky a soustředit se na přítomný okamžik. Tato schopnost je zásadní nejen při freedivingu, ale také v každodenních stresových situacích.

Regulace hladiny CO2 v těle
Při stresu často dýcháme příliš rychle a povrchně, což může vést k nerovnováze hladiny kyslíku a oxidu uhličitého v krvi. Správné techniky dýchání tuto rovnováhu obnovují, což zlepšuje okysličení těla a uklidňuje nervový systém.

Strach z vody a první krok

Lucka přišla na náš bazénový kurz freedivingu s jasným cílem – chtěla se naučit potápět, ale měla za sebou traumatickou zkušenost s tonutím. Myšlenka ponořit hlavu pod vodu a zadržet dech v ní vyvolávala úzkost, třes a silné emoční reakce. Přesto si zamilovala pozorování vodního světa se šnorchlem a maskou, což byl první krok k tomu, aby začala budovat důvěru k vodnímu prostředí.
Klíčovým prvkem v překonání jejího strachu bylo zaměření na dýchání. Na začátku jsme pracovali s břišním dýcháním, které jí pomohlo nejen se připravit na zádrž dechu, ale také uklidnit mysl a snížit srdeční frekvenci. Postupně jsme přidali techniku box breathing, kterou jsme upravili tak aby tam nebyla zádrž dechu, které pomáhá zvládat nepříjemné pocity a kontrolovat stresové reakce těla.
Když přišly první projevy diskomfortu během zadržování dechu – jako kontrakce bránice nebo svalové napětí – učila se přijímat tyto pocity a uvolnit tělo místo toho, aby panikařila. Tento přístup jí umožnil lépe porozumět svému tělu a jeho reakcím na zvyšující se hladinu CO2 v organismu.

Emoce jako součást procesu

Během kurzu se ukázalo, že freediving je nejen o fyzické přípravě, ale také o práci s emocemi. Ve chvílích, kdy ji diskomfort přemohl, objevily se silné emocionální reakce – svalový třes, pláč a nutkání se okamžitě vynořit. Tyto momenty jsme nebrali jako selhání, ale jako důležitou součást procesu adaptace. Přijetí těchto emocí a postupné budování důvěry v tělo a dýchání bylo klíčem k posunu.
S kombinací technik břišního dýchání, box breathingu a postupným vystavováním se diskomfortu se Lucka dokázala posunout mnohem dál, než si na začátku kurzu dokázala představit. Na konci zvládla zadržet dech na 3 minuty a 30 sekund a uplavat pod vodou 55 metrů na jeden nádech. Tato zkušenost jí ukázala, že nejen překonala svůj strach, ale také objevila nový zdroj klidu a sebedůvěry.

Freediving jako cesta k vnitřnímu klidu

Lucka není jediná, kdo objevil terapeutický potenciál freedivingu. Tento sport pomáhá lidem pracovat se stresem, úzkostí a traumaty. Klíčové techniky, jako je práce s dýcháním, přijetí diskomfortu a propojení s vlastním tělem, mohou být přínosné pro každého, nejen pro freedivery.
Freediving je jedinečný v tom, že vyžaduje vědomou práci s dechem, emocemi i fyzickým tělem. Zadržet dech na dlouhou dobu není jen otázkou fyzické přípravy, ale především mentálního nastavení. Při freedivingu se učíme zvládat stresové signály, které tělo vysílá – například při kontrakcích bránice nebo při pocitu nedostatku vzduchu. Freediving nás tedy také učí, že i v situacích, kdy nám tělo a mysl dávají signály k panice, můžeme najít klid a překonat své limity. Stačí se zastavit, nadechnout a důvěřovat svým schopnostem.

Tato schopnost má hluboký terapeutický efekt, protože freediving nás učí:

• Zůstat klidný v nepohodlí: Místo paniky se potápěči učí přijímat nepříjemné pocity a zvládat je vědomým uvolněním. Tato dovednost je přenositelná i do běžného života, kdy se ocitáme ve stresových situacích.
• Propojení s tělem: Freediving nás nutí vnímat signály svého těla, jako je tep, dýchání nebo svalové napětí, a reagovat na ně citlivě.
• Práce s emocemi: Voda má tendenci vyvolávat hluboké emoce. Freediving dává příležitost tyto emoce prožít, zpracovat a posílit vlastní odolnost.

Dýchací techniky pro zvládání stresu (a jejich spojení s freedivingem)

Břišní dýchání (diaphragmatic breathing)

• Jak funguje: Aktivuje parasympatický nervový systém, což přináší okamžitý pocit klidu.
• Při freedivingu: Pomáhá zklidnit tělo před zádrží dechu a efektivněji okysličit krev.

Box breathing (čtvercové dýchání)

• Jak funguje: Stabilizuje srdeční rytmus a snižuje stresovou reakci těla.
• Při freedivingu: Vhodné pro přípravu mysli na potápění nebo zvládání nervozity.

Prodloužený výdech

• Jak funguje: Při delším výdechu aktivujeme bloudivý nerv, který zpomaluje srdeční tep a uklidňuje mysl.
• Při freedivingu: Umožňuje lepší relaxaci před ponořením a pomáhá šetřit kyslík.

Resonance breathing (6 dechů za minutu)

• Jak funguje: Harmonizuje dýchání se srdeční frekvencí a přináší stav hluboké relaxace.
• Při freedivingu: Připravuje tělo i mysl na dlouhé zádrže dechu.

Co nás freediving učí o stresu a životě

Freediving je dokonalou metaforou pro zvládání stresu v běžném životě. Když se pod vodou objeví nepříjemné pocity, jako je touha se vynořit, je potřeba zachovat klid, uvolnit tělo a důvěřovat svým schopnostem. Tento přístup lze aplikovat na jakoukoli stresovou situaci: místo paniky se zastavme, zhluboka se nadechněme a reagujme s klidem.
Voda navíc symbolizuje naše podvědomí – během freedivingu často čelíme svým strachům, pochybnostem a emocím, které běžně potlačujeme. Tato zkušenost má hluboký terapeutický potenciál, protože nás učí:

• Přijímat nepříjemné pocity místo jejich odmítání.
• Nalézat klid i v nejistotě a nepohodlí.
• Posilovat důvěru ve vlastní tělo a mysl.

Závěr a výzva čtenářům

Pokud vás příběh Lucky zaujal, zkuste si sami některou z dýchacích technik. Nebo přijďte na náš základní bazénový kurz freedivingu. Možná zjistíte, že vás freediving může naučit nejen zadržet dech, ale také lépe zvládat stres a najít klid v každodenním životě. A kdo ví – třeba objevíte pod vodou svůj nový svět.
Ať už se totiž jedná o freediving nebo každodenní stres, dýchání je mocný nástroj, který máme neustále k dispozici. Vědomým dechem můžeme ovlivnit své tělo, zklidnit mysl a najít vnitřní sílu čelit výzvám. Freediving ukazuje, že skutečná svoboda a klid začínají uvnitř nás. Stačí jeden hluboký nádech.