Ohlédnutí za třetím kurzem Level II na Leštince

Poslední dobou články poněkud zanedbávám. Je nějak méně a méně času. Ale toto téma si článek zaslouží. Máme za sebou třetí kurz Level II na Leštince. A opět se potvrdilo, že dělat kurzy Level II na Leštince bylo dobré rozhodnutí. Proč je vlastně děláme i na lomu? Máme klienty, kteří se nedostanou k moři jinak než s rodinou. A jet na dovolenou spojenou s kurzem freedivingu je ovšem finančně náročnější a taky z toho jsou dvě dovolené. Jedna pro účastníku kurzu a druhá pro zbytek rodiny. Vidí se totiž jenom při jídle a v noci. A tak proč to neudělat v Česku. Podmínky jsou těžší, ale z hlediska vybírání dovolené a celkových nákladů je to výrazně lepší.

Jak to probíhalo

Díky Covidu se do kurzu na Leštinku přihlásili pouze čtyři účastníci. Tedy, možná by jich bylo i více, ale někdy na konci května jsem upravil maximální počet studentů na čtyři. Přihlásili se dva kluci a dvě holky,, nebo muži a ženy? 🙂

Výjimečné bylo, že všichni účastníci, Dana, Iveta, Emil a Kamil jsou freediveři, kteří pravidelně trénují v bazénu a Kamil je starý matador, samouk, který potápí co ho znám a to je už 15 let akorát mu chyběl kurz. Počasí nám jako vždy přálo, viditelnost byla dobrá jak už to v tomto období bývá tradicí.

Kurzy na Leštince, nebo obecně v chladné vodě mají svá specifika. Vyrovnávání tlaku je mnohem těžší a to se v kurzech projevuje. Vždy mám alespoň jednoho smolaře, který má problém s vyrovnáváním a problémy s čelními dutinami. Tentokrát si to vyžral Emil. Iveta s Danou měly první den také problém s vyrovnáváním, kdy se u nich projevil stres s chladu a šera, který na ní pod hladinou číhal. Naštěstí přijela v pátek Irina a holky postupně rozpotápěla až do 16 metrů. Dana nakonec v neděli potopila nádherných 22 metrů. Emilovi se nepodařilo dostat pod 10 metrů a následná návštěva ORL nám do toho vnesla trochu světla. Kamil, který potápí pod 30 metrů makal hlavně na technice ve které měl opravdu velké rezervy.

Kurz na lomu

Kurz Level II má svými standardy nejen určeno co se musí jak v teorii tak ve vodě procvičit a zvládnout, ale také specifikovány požadavky k úspěšnému absolvování kurzu. Těmi jsou hloubka potopená technikou CWT větší než 15 metrů, více než 2′30 “minuty ve statické apnoi, 55 m dynamické apnoi s ploutvemi a 35m v dynamické apnoi bez ploutví. Tím, že na lomu Leštinka máme pouze 26 metrů hloubky, tedy bezpečných 24 metrů na laně tak se v kurzu věnujeme hlavně technice a na výsledcích je to opravdu znát. Při kurzech v moři mám někdy pocit, že to studenty táhne hlavně do hloubky a na techniku trochu záměrně zapomínají. Na lomu je tomu si troufám napsat právě naopak.

Divepark

Jako vždy se nám o zázemí starali v DIVEPARK Leštinka a jídlo i ostatní servis byl opět prvotřídní.
Z čeho mám vždy radost jsou návštěvy bývalých studentů a kamarádů, kteří každý rok dorazí a potápí společně s námi. Letos přijel Lukáš Bahenský, který se letos stal asistentem instruktora a tak se podílel na dvou lekcích výukou a šlo mu to perfektně. Podíval s za námi Pavel Baudyš a byť nebyl od podzimu ve vodě tak potápěl moc hezky a hlavně hluboko. Je vidět, že loni byl v kurzu trochu svázaný povinností plnit standardy. Jen tak dál Pavle. Další návštěvou byl Slávek Hutař, poctivě trénuje jak v otevřené vodě tak v bazénu a i když ho občas zlobí ucho tak vypadá ve vodě lépe a lépe. A poslední návštěvou byl Radek Pudil, zkušený přístrojový potápěč, freediver a kapacita v oblasti potápěčské medicíny. Díky vám všem to opět bylo bezva, a fajn 4 dny.

Takže já vám bando děkujeme a co nejdřív zase na viděnou, Radek a Irina. 🙂