Máme za sebou další rok. Rok 2019. Devátý rok fungování školy SILENT TOUCH. Další rok, který opět přinesl něco, co ještě nikdo nezkusil. Zorganizovali jsme kurz Level III v ČR. A opět to byla nezapomenutelná akce, a budeme v tom dále pokračovat.

Každý rok byl jiný a každý rok nás všechny kdo jsme se na tomto projektu podíleli, za celou tu dobu posouval kupředu a něco nového naučil. V květnu příštího roku oslavíme 10 let. Doufám, že se sejdeme v hojném počtu na lomu Leštinka a společně toto výročí oslavíme. Tímto Vás zveme 😉
Zapište si do kalendáře datum 23. května 2020.

Přátelé, všem Vám děkujeme za spolupráci v roce 2019, přejeme hezké Vánoce a do nového roku 2020 hodně zdraví, štěstí a osobních i pracovních úspěchů.

Irina, Elena, Radek, Mirek.

Dva roky očekávaný hluboký bazén v Chrudimi nakonec nevyroste. Sny byly velké, plány ještě větší, ale stavba se nakonec zadrhla v samém počátku. Výkopové práce začaly šnečím tempem. Dobrovolníci většinou neměli základní pracovní návyky s lopatou a krumpáčem, obsluhovat bagr už neuměl vůbec nikdo.

Read More

Častá aktivita instruktora je také vyřizování korespondence. Emailů chodí hodně a rozhodně se většina netýká přímé účasti na některém z nabízených kurzů. Většina spadá do kategorie dotazů k freedivingu a mapování terénu ze strany tazatele. Zájem o freediving je v posledních dvou letech enormní a tomu i odpovídá množství dotazů.

Read More

Minulý týden se na facebooku objevila výzva k finanční pomoci pro holandského freedivera Pima Vermuelena. Pim žije trvale v Dahabu, je to uznávaný rozhodčí AIDA a instruktor.

Read More

Poslední půlrok uběhl tak rychle, že jsem od aprílového článku nepověsil na stránky žádný nový článek. Samotného mě to překvapilo. A přitom se toho od dubna událo docela dost. V květnu jsme odjeli v prima sestavě na trénink a kurz do Dahabu. Návrat po pěti letech, kdy jsem Dahab zanedbával a jezdil radši do Sharmu a například na Kypr nebo do Chorvatska. Dahab byl pecka trip a bylo moc příjemné se procházet po starých a přitom tak nových místech a opět se potkávat se starými přáteli. Takže na příští rok plánuji opět Dahab 😉 

Read More

Po dlouhém vyjednávání, hledání investorů a hlavně řešení samotné konstrukce bazénu se konečně vše dotáhlo do vítězného konce. Včera jsme podepsali smlouvu s městem Chrudim, které se stává také jedním z investorů smlouvu na umístění a výstavbu nového 20 metrů hlubokého bazénu mezi chrudimským bazénem a zimním stadionem. 

Read More

Tak nám končí rok 2016. Pro nás v Silent Touch byl tento rok trochu jiný než ty předchozí. Já i Irina jsme si začátkem roku řekli, že si letos dáme klid od závodů a budeme se více věnovat sami sobě. Jak to však bývá, člověk míní a život mění.
Zorganizovali jsme jako každý rok bazénové kurzy v Chrudimi a v Moskvě, hloubkovou stage na Kypru a kurz Level III v Chrovatsku a k tomu pár tréninkových akcí u nás v Chrudimi. Poprvé se nám stalo, že jsme vypsali v lednu kurz na přelom srpna a září do Chorvastka a kurz byl vyprodán za 3 dny! Tento kurz ve spolupráci s instruktorem FII Martinem Cheníčkem byl pro účastníky určitě top akcí poslední doby. Myslím, že kombinace dvou škol ukázala studentům freediving ve velkém rozsahu, a protože se jednalo o kurz Level III tak dostali opravdu slušnou nalejvárnu speciálního koktejlu práve pro pokročilé freedivery. Když jsme pak v dubnu vypsali tréninkovou akci na Kypr a dali to na facebook tak než jsme to dali i na stránky byla akce obsazena! To se nám nikdy nestalo a chtěl bych tím všem poděkovat. Hlavně proto, že se většinou jednalo o naše stálé studenty, kamarády. To že se k nám stále vracíte, nás motivuje být ještě lepší v tom co děláme.
Jsem také rád, že jsem mohl letos certifikovat svého prvního oficiálního Instruktor Asistenta kterým je od září Mirek Franc.

Trochu toho závodění

V červnu v průběhu bazénového MS ve Finsku byla Irina oslovena Alexejem Molchanovem zda by opravdu nechtěla jet na týmové MS do Řecka. Nechala se přemluvit a znamenalo to vtěsnat veškerou přípravu do dvou měsíců. Příprava se povedla a jsem pyšný, že dokázala v tak krátkém čase nejenom vyrovnat své maximum v CWT, ale také se dostat na své maximum i ve statice. V DYN se jí v tréninku také dařilo i když se ke svému hostorickému maximu úplně nedostala. Odměnou jí a ruskému týmu byla bronzová medaile z MS v jejím případě už druhá. První bronzovou má Irina z individuálek 2011 z disciplíny CNF. Sbírku jí doplňuje zlatá z týmovek 2014 na Sardinii.
Já jsem se letos začal více věnovat Vojtovi Novákovi. Vojta ke mně přišel na kurz když mu bylo teprve 14 let. Za poslední tři roky udělal ohromný kus práce a pomalu mu můžu uvolňovat „otěže“. K tréninku se staví komplexně a navíc je skvěle motoricky nadaný. Speciálně v posledních trénincích dělá neskutečné pokroky v technice a věřím, že rok 2017 pro něho bude také úspěšným byť už bude soutěžit v “seniorské kategorii“. Letos se účastnil tří závodů a znamenalo to dvě vítězství a jedno druhé místo. Myslím, že nebudu znít troufale když ho v jeho 17 letech označím za momentálně největší talent českého freedivingu a doufám, že se s tím společně popasujeme a budeme dál poctivě makat. Byla by škoda tu dřinu jen tak zahodit.
Jsem také rád, že na poslední závod do Brna s námi jeli i Jirka Valášek a Mirek Franc. Závody je chytly, chtějí v tom pokračovat a Jirkovo třetí místo v amatérech je určitě dobrou motivací. Věřím, že ani oni se příští rok mezi velkými kluky neztratí a trochu společně rozbijeme ten blok Apneaman a OCD ;).

Náhled do roku 2017

Od toho se odvíjí plány na příští rok. Co se týká těch soutěžních tak já se opět nechystá závodit, i když to neznamená, že se na nějaký závod nepřihlásím. Je potřeba podporovat organizátory. Mojí prioritou je kvalitní příprava Vojty Nováka a ostatních kluků pro MČR 2017, které by jsme navíc rádi organizovali v Pardubicích na 50-ti metrovém bazénu.
Dále s tím souvisí rozšíření našich tréninkových kapacit. Pokud půjde vše jak má tak to vypadá, že v Chrudimi přidáme jednu dráhu, abychom se všichni pohodlně vešli.
Dále nám přibyly tréninky v Náchodě, které na místě povede Mirek Franc a já se tam občas zajedu podívat.

Na rok 2017 jsme ztenčili počet kurzů a snížili jejich kapacitu. Bazénové kurzy budou každý sudý měsíc mimo srpna a stage každý lichý. Plus na červenec kurz Level I na Leštince. Kurz Level II je zatím v přípravách stejně jako trénink někde u moře. Kapacita bazénových kurzů byla snížena na 6 osob pro větší konfort a individualitu, kterou pak můžeme každému účastnikovi kurzu věnovat. I tak se může stát, že bude na kurzu 8 lidí. Dvě místa budou vždy rezervována pro případný přesun studenta do jiného kurzu například ze zdravotních důvodů.
V roce 2016 jsme certifikovali 46 freediverů v Apnea Academy, 8 freediverů v Rusian Freediving Federation a další skoro tři destíky vás přišli na naše tréninkvé stage.

Něco na závěr

Do roku 2017 by jsme Vám všem rádi popřáli nejenom osobní a pracovní úspěchy, ale také klid v hlavě. Řešit životní situace s nadhledem a mít štěstí na lidi kolem Vás. A bavte se dál freedivingem.

Je středa večer a zkoumám právě došlý freedive oblek od české firmy Agama. Výrobce se netají tím, že cílovou skupinou jsou začínající a hobby freediveři. Je to vidět i na samotném obleku, ale pouze v pozitivním smyslu věci. Klasická varianta open cell uvnitř a nylon svrchu o síle neoprenu 5mm. Barva černá a jiná varianta zatím ani není. Logo, které je umístěné na přední straně kapuce je naštěstí šedivé a ne žluté jak jsem se původně obával. Tím není tak výrazné a nepůsobí tak “blbě”.
Když vezmu oblek do ruky tak musím říct že nepůsobí těžce, a jeví jako se dost pružný. Hned mě zaujaly lokty a kolena s holeněmi, které jsou potaženy drsnějším a pevnějším materiálem než zbytek obleku. Nejsou to “záplaty” ale opravdu jiný typ potahového materiálu. Tím nejsou na první pohled vidět a to se mi líbí. Obleku chybí jakékoliv manžety, ale to v jeho cenové kategorii není nic neobvyklého. Střih kapuce je jako známe u scuba obleků a je tedy jiný než jak jsme zvyklí. Pas kalhot je dost vysoký a střih by měl umožňovat snadný nádech do břicha.
Střih je originální a přijde mi promyšlený. K tomu jak se osvědčila jeho funkčnost ve vodě se dostaneme.

střih podpaždí a loktu

střih vyztužení na kolenou a holení.

První obléknutí

Oblek jsem samozřejmě vyzkoušel nejdřív doma ve vaně. Nohavice seděly a střih na břichu opravdu umožňuje bezproblémový plný nádech. Nevypadá to atraktivně, ale je to schované pod vrškem tak to nevadí. 🙂 Po oblečení vrchní části jsem našel pár subjektivních nedostatků. Přijde mi dost široký krk a rukávy v oblasti bicepsů. Bude se tam hromadit nejspíš dost vzduchu, no uvidíme ve vodě. Střih kapuce se “scubáckou manžetou” okolo obličeje působil pohodlně a uvidíme jak ve vodě bude těsnit.
Co bych na obleku změnil je systém zapnutí “bobřího ocasu” mezi nohama. Suchý zip je široký, a já bych ho potřeboval delší pro lepší dotažení.
Naopak na výbornou hodnotím velikost klínů v podpaždí. Jsou dost velké, téměř od pasu až k loktům a výrazně to pomáhá v pohyblivosti.
V obleku jsem se cítil pohyblivě a příjemně. Tak hurá do bazénu.

celkový pohled

kalhoty

Namočení

První jsem v obleku Agama Pearl zkusil statiku. Vzduch se mi nahromadil v rukách a okolo krku. No snadno jsem ho vytlačil ven a pak už vše bylo ok. Oblek mi přišel dost pozitivní a bylo v něm komfortní teplo. Zatékalo do něho pouze spodem a díky vysokému pasu kalhot to nebylo až tak nepříjemné. Tím jak je oblek výrazněji pozitivnější než jeho konkurenti co mám doma tak jsem na otevřené vodě potřeboval více závaží než jsem zvyklý. Ale to bych moc neřešil. Jedno potápění je dost málo na to abych tohle dostatečně spravedlivě posoudil. Obličejová manžeta dobře těsní, hůře se mi s ní plnily tváře, ale pro hluboké závodní ponory tento oblek určený není a zase jsou to jen subjektivní pocity. Rozhodně to nevidím jako něco špatného. Pro chladné české vody to vidím naopak jako přednost. Díky povedenému střihu se v obleku dobře pohybovalo a to bych opravdu vyzdvihl. Jsou dražší a známější obleky, kterých střih je mnohem jednodušší a pohyb v nich pak méně komfortnější.

Závěr

Za mě si oblek zaslouží vysoké hodnocení. Dobrá pořizovací cena, na první pohled kvalitní šití a výborný střih. Slušela by mu nějaká další barevná varianta.

+ střih
+ ochrana kolen a loktů
+ cena

– pouze černé provedení

Takže oblek bych rozhodně doporučil všem začátečníkům, všem kdo hledají oblek pro potápění v lomech a taky instruktorům pro studenty. Agama se rozhodně má čím pochlubit. Oblek se prostě povedl.

Cena obleku je 3990,- Kč a zakoupit ho můžete přímo u výrobce: www.agama-diving.cz .

Chcete být informování o novém článku a dalších novinkách?

[mc4wp_form id=”2294″]

V uplynulém týdnu probíhalo týmové AIDA Mistrovství světa ve freedivingu. Český mužský tým obhajoval stříbro ze Sardinie a ženy bronz. Ruský ženský tým jehož členem je i naše Irina obhajoval zlato. Členy mužského týmu byli opět Martin Valenta, Petr Vala a Miroslav Ševčík. Ženy jely ve složení Alena Konečná, Kateřina Šuranská a Vendula Strachotová s náhradnicí Janou Škrobovou.

Nebudu vás napínat. Kluci ve velkolepém finále získali dnes zlatou medaili a holky si udržely druhou pozici a odvezou si domů stříbro. Pro oba týmy je to historický úspěch a ať bych rád napsal hotový elaborát tak já nemůžu. Nějak mě nenapadají vhodná slova. Jsem rád, že český freediving to dotáhl tak daleko a zároveň mě mrzí že jsme tam nemohl být s nimi. Byl jsem u bronzu v roce 2012, u stříbra v roce 2014 a letos jsem zůstal doma.

Výsledky po poslední disciplíně.

Nechybělo moc a na MS letos neletěla ani moje žena Irina reprezentující Rusko. Naším plánem bylo letošní sezónu úplně vypustit. Vyřešit si některé soukromé věci, zajistit si nové bydlení, odpočinout si od tréninku a nabrat novou motivaci. Koncem června po bazénovém MS, ale Irinu poprosili aby jela na týmové MS. Znamenalo to pouze dva měsíce tréninku po roční pauze. Irina trénovala jak mohla a myslím že její výkony nebyly vůbec špatné. Ona je jak jí znám určitě nespokojená, ale to už k ní patří. Chtěla by vždy podávat jenom nejlepší možný výkon. Snad si uvědomí později, že to právě i teď udělala. Za tak krátkou dobu tréninku po tak dlouhé pauze nemůže chtít zázraky. Já jsem na tebe Iriško pyšný 😉

Foto: Irina Zelenkova Narycheva

Nicméně, zítra přiletí z Kalamáty do Vídně letadlo s devíti freedivery.  Sedm z nich bude mít na krku medaili. Medaile budou tři zlaté, tři stříbrné a jedna bronzová. A všechny potom pojedou do Česka. 🙂 Jedna freediverka a jeden freediver medaili domů nevezou. Na Sardinii dva roky zpátky se dávaly medaile i náhradníkům. Letos opět ne. Velká škoda pro Janu Škrobovou, která tam poctivě dřela s týmem a pomáhala k dosažení tohoto úspěchu. A ten freediver co žádnou na krku nemá by jich měl mít na krku šest. Tím freediverem je Martin Zajac, trenér českého národního týmu. Velký dík za pořádné nervy u závěrečné dynamické apnoe a super výsledek patří všem závodníkům, Martinovi Zajacovi, Gabce Grézlové a všem co se motají kolem českého freedivingu včetně našich skvělých sponzorů a studentů.

Foto: Carla Hanson

Foto: Carla Hanson

Chcete být informování o novém článku a dalších novinkách?

[mc4wp_form id=”2294″]

A je tu opět článek na přání. Na našich kurzech se seznamujete i mimo jiné s mentální přípravou. Často diskutovaným tématem je autogenní trénink.

Autogenní trénink je tréninková metoda, která při pravidelném provádění přispívá k rychlejší regeneraci a zklidnění mysli i těla. To je pro freediving samozřejmě velmi důležité. Čím více jsme mentálně i fyzicky uvolnění, tím je naše apnoe delší a co se týká hloubkových disciplín tak je toto uvolnění velmi důležité z hlediska vyrovnávání tlaku.

Zůstaneme chvilku u vyrovnávání tlaku. To jak se hluboko potopíme, ovlivňuje samozřejmě spousta faktorů. Náš objem plic, respektive jejich poměr reziudálního a vitálního objemu. Správně zvládnuté techniky vyrovnávání tlaku do a pod reziduální objem plic. Průchodnost našich dutin včetně dýchacích cest a to se týká tedy i velikosti krčních mandlí (ovládání glotisu) a nosních mandlí (zakrývání vstupu do Eustachovy trubice a omezení průchodnosti z ústní dutiny do čelních dutin). To v jakém stavu je naše středouší a čelní i klínové dutiny. To jak zvládneme ovládat naše měkké patro.

Všechny problémy, ale vždy rostou s mentální nevyrovnaností. Jakmile dostaneme naší mysl pod tlak, nedokážeme se zrelaxovat tak se nám hůře vyrovnává. Tělo hůře hospodaří s kyslíkem, naše nervová soustava a metabolismus nepracují tak jak potřebujeme.

K našemu zklidnění může pomoci právě i autogenní trénink.

Autogenní trénink při jeho dokonalém zvládnutí umožňuje autosugestivní ovlivňování některých tělesných funkci a může pomoci i při odstraňování nevhodných návyků a dosahování žádoucích vlastností. Působí na příznaky, neodstraňuje ovšem příčiny napětí, ani příčiny organických nebo neurotických poruch.

Metodu autogenního tréninku vypracoval berlínský nervový lékař prof. J. H. Schulz. Využil jednak některých prvků jogínských, jednak poznatků získaných s používáním hypnózy.

Provedl rozbor zážitků hypnotizovaných a vypracoval na tomto základě systém fyziologicky podložených cvičení k dosažení takového stavu, který by cvičením umožnil některé výsledky, dosahované v hypnóze. Při autogenním tréninku ovšem již nejde o hypnózu, nýbrž  pouze o využití některých podobných psychologických mechanismů.

Základní principy autogenního tréninku jsou dva: relaxace a koncentrace. Relaxace znamená uvolnění svalstva. Toto svalové uvolnění umožňuje na základě fyziologických souvislostí navodit klid duševní a současně uklidnit a zharmonizovat i činnost vnitřních orgánů. Koncentrace při autogenním tréninku spočívá v soustředění na určitou představu, která pak ovlivňuje organismus. Relaxovaný stav zvyšuje její účinek. Nižší stupeň autogenního tréninku (pro naše potřeby dostačující) se skládá ze šesti cvičení. Patří k nim nácvik pocitu tíhy, pocitu tepla v končetinách, vnímání klidného dechu, pravidelného tepu srdce, tepla v břiše a chladu na čele.

Jak na to?

Nácvik každé z těchto šesti částí probíhat postupně – prvních zhruba 14 dní se nacvičují pocity tíhy, po zvládnutí tíhy přichází na řadu teplo a posléze další části autogenního tréninku. Během těch osmdesáti let, které od představení autogenního tréninku uběhly, vzniklo mnoho modifikací původní verze, které tuto relaxaci zrychlují (taková je verze autogenního tréninku, který vám dávám na kurzech). Nacvičují se pak všechny prvky autogenního tréninku v rámci jedné relaxace. Lidem s menší trpělivostí a rychlejším životním tempem to tak může lépe vyhovovat.

Základní podmínkou k úspěchu je pravidelný nácvik. Po dokonalém nácviku dostává pod svůj vliv řadu tělesných procesů, které normálně neovládá. Při nácviku dodržujte standardní postup, který je zaměřen na uklidnění a zharmonizování tělesných funkcí. Jednotlivá cvičení nemají trvat déle než pět minut –  mimo cvičení před usnutím – mají být ukončena energickým odvoláním pocitu tíhy vnitřními příkazy “zhluboka nadechnout, zacvičit si rukama, otevřít oči,”

V případě, že by při nácviku některého cvičení bude docházet opakovaně k nepříjemným pocitům, doporučuji s autogenním tréninkem přestat.

Zapátral jsem na internetu a našel jsem poměrně slušně zpracovaného průvodce autogenním tréninkem.

Více informací a lépe rozepsané popisy cvičení naleznete zde:  http://www.dobrapsychiatrie.cz/relaxace/autogenni-trenink .

Chcete být informování o novém článku a dalších novinkách?

[mc4wp_form id=”2294″]