Skončilo léto a tím také sezóna potápění na odkryté vodě. Přes léto většina freediverů a klubů freedivingu neorganizuje bazénové tréninky a věnuje se potápění v jezerech, lomech nebo na dovolené v moři. Od začátku podzimu do konce jara se však vracíme do bazénů. 
K nejvíce úrazům, blackoutům apod ve spojení s freedivingem dochází alespoň u nás v Česku právě na bazénech. Většina z nás zapomíná na to co se naučili v kurzech freedivingu a na bezpečnost nekladou nijak velký důraz. Hlavní jsou uplavané metry a čas strávený pod hladinou na zádrž dechu. Dnešní článek není o tom, že se nemáme potápět sami. To doufám ví každý! Tomu jsem se věnoval v článku “Bezpečný freediving“. Rád bych se zde spíš rozepsal o skupinovém bazénovém tréninku. 
Vždy jsem si myslel, že hlavně organizované tréninky na klubové úrovni jsou určitou zárukou bezpečnosti při provozování našeho sportu. Ne vždy tomu tak však je. V Česku funguje několik klubů s určitou tradicí, ale jsou zde také nové “klubíky” spolky jednotlivců, které často neví jak s bezpečností a organizací společných tréninků naložit. 

Hned na začátku bych rád zdůraznil, že nejsem odpůrcem těchto skupinek. Právě naopak. S množstvím kurzů a tím těmito kurzy vycvičených freediverů je každý rok u nás několik stovek. Ne v každém městě je zavedený klub freedivingu a je rozhodně lepší, když se lidé spojí a chodí na tréninky společně než aby se nějaký freediver potápěl sám. Problém je, že když vidím některé tréninky těchto skupin tak tam očividně chybí určitý systém, nebo řekněme řád. Každý chce trénovat, ale už nikdo nechce být safety apod. V krizové situaci to pak může být problém. Může se stát., že nikdo nebude chtít převzít odpovědnost a dopomoc, záchrana může být puď pomalá nebo zase přemírou aktivity všech chaotická a neefektivní. 

Jak si tedy takové tréninky organizovat? Neříkám, že moje pravidla jsou ta nejlepší a konečná. Upřímně bych uvítal dole pod článkem diskuzi na tohle téma. Pokusit se společně dojít k nějakému shrnutí jak co nejefektivněji předcházet krizovým situacím a zároveň aby si všichni měli možnost zatrénovat. 

Vždy je dobré, když ve skupině má jeden člověk hlavní odpovědnost. On domlouvá pronájmy bazénu, on má přehled o tom kdo na tréninky chodí a kdy a také o stupni výkonnosti jednotlivců. 
Není vůbec naškodu si zavést pravidlo, že na skupinově organizované tréninky můžou pouze freediveři po minimálně základním bazénovém kurzu. Ti by už měli mít přehled o bezpečnosti a také alespoň o základní technice atd při potápění na nádech. 
Objasnit plavčíkům na bazénu co je freediving, jak trénujeme a domluvit se s nimi na případné pomoci při blackoutu apod. Už jsem se setkal s tím, že plavčík absolutně nevěděl co si má počít s freediverem při blackoutu. Není to ani tak jejich chyba. Jsou připravováni na dopomoc unavenému plavci a záchranu tonoucího. Blackout je prostě něco jiného. 
V případě plavání dlouhých vzdáleností na zádrž dechu a nebo tréninku statické apnoe mít vždy buddyho co mě jistí na těsný kontakt. Při plaveckých cvičení a plavání krátkých distancích například CO2 cvičeních buddy na oční kontakt (jeden pod hladinou, druhý se připravuje, ale sleduje svého buddyho – nízké riziko blackoutu).
Dělat ve skupině pravidelné nácviky dopomoci a záchrany při LMC – samba a Blackoutu, ale i křečích, tonutí atd. 
Mít jasný tréninkový plán vždy vědět co plavu a proč a také se svým plánem seznámit svého buddyho. 
Nikdy nepřeceňovat své síly a schopnosti. 

Freediving je bezpečný sport pokud se dělá správně. Jsem velkým odpůrcem sólo potápění na nádech a proto mě vždy překvapí věty typu: ” Sólo freediving se dá dělat stejně bezpečně jako sólové lezení na skále”. Ano dá, ale do prvního pádu nebo blackoutu. Pokud potkáte freedivera co se potápí sám položte mu jednoduchou otázku. Polezeš na 20 metrovou skálu bez jištění? Lidé si velmi často neuvědomují rizika, která si nedokážou představit. Pád z 20ti metrové skály si dovede poměrně realisticky představit každý. Blackout a následné tonutí už ne. Pokud i tak vám tento freediver řekne že se bude dál potápět sám asi bych ho nikdy nechtěl ani jako svého buddyho. Jak si můžu být jistý, že mě může bezpečně odjistit, když sám na jištění neklade důraz. 

Určitě máte vlastní zkušenosti a právě proto bych rád uvítal diskuzi dole pod článkem. Díky a všem přeji bezpečnou a tréninkově úspěšnou bazénovou sezónu ;).

Chcete být informování o novém článku a dalších novinkách?

[mc4wp_form id=”2294″]

O víkendu skončilo na Sardinii týmové Mistrovství světa ve freedivingu. Pro mě to bylo čtvrté mistrovství, kterého jsem se zúčastnil. Přitom, ale bylo ve všem jiné. První tři šampionáty pro mě byly soutěžemi, kde jsem sám reprezentoval Českou republiku, nebo jsem byl člen realizačního týmu ať jako kapitán, asistent trenéra či náhradník. Letos jsem byl na Sardinii především jako žurnalista. Měl jsem tak možnost sledovat závody z jiné perspektivy a nahlídnout i trošku do zákulisí.
Organizátoři byli ve všech ohledech velmi dobře připraveni. Byly vidět zkušenosti s pořádáním velkých akcí a přitom dokázali být i velmi familiérní. V hotelu bazén pro statickou a dynamickou apnoi, marina na odjezd na hloubkové disciplíny asi 200m od hotelu. To vše přinášelo závodníkům, organizátorům a všem ostatním plně dostačující komfort a bylo to vidět na průběhu celého mistrovství.

A jaká byla účast Česka? Mezi rozhodčími jsme měli Pavlínu Procházkovou, která se i navíc starala o PR našeho týmu. O závodníky pečoval trenér Martin Zajac a složení týmů tvořili tři muži Martin Valenta, Petr Vala a Mirek Ševčík, a ženský tým Alena Konečná, Katka Šuranská, Vendula Strachotová s náhradnicí Jarmilou Slovenčíkovou. Muži přijeli bez náhradníka. S týmem přijel na Sardinii také kameraman Tomáš Moravec a já za mediálního partnera českého týmu Adrex.com. Myslím, že se nám všem podařilo udělat kus pořádné práce a je to i vidět na celkovém výsledku mistrovství. Nepamatuji si lepší mediální kampaň kolem naší účasti. Za to patří velký dík Pavlíně, Tomášovi, Adrexu a Gabce Grézlové která momentálně vede český freediving a všem lidem kolem ní, kteří jí i nám ostatním pomáhali. A velkým úspěchem je i výsledek sbírky fanoušků na portálu HitHit. Podařilo se vybrat přes 140 tisíc korun, které velmi pomohou závodníkům s náklady spojené s účastí na Mistrovství světa ve freedivingu 2014.
Český tým přivezl domů dvě medaile. Muži stříbrnou a ženy bronz. Obě medaile jsou pro český freediving historické. Bronzová medaile holek tím, že je to první medaile pro náš ženský tým. Holky předvedly výborný výkon ve statické apnoi včetně nového národního rekordu Vendy Strachotové. Na hloubkách šly na jistotu a v dynamikách si to už jenom užívaly. Pevně věřím, že zkušenosti které hlavně Vendy s Katkou posbíraly dokážou využít na příštích týmovkách. Ženský tým může být v příštích letech mnohem silnější a dosáhnout velmi zajímavých úspěchů.

U kluků je to už třetí stříbrná a čtvrtá medaile celkově a hlavně v řadě. Český mužský tým získal medaili pokaždé na svých posledních čtyřech startech. V roce 2006 a 2008 byl tým postaven kolem rekordmana Martina Štěpánka. Dalo by se říct, že bojovat o medaile byla povinnost. V roce 2012 byl základním kamenem týmu Michal Rišian. Jeden z nejlepších freediverů současnosti. I tak byl náš tým považován za outsidera. Neznámý mladíček Martin Valenta, postarší a nesportovní postavy Mirek Ševčík, náhradník já a již zmiňovaný Miško Rišian. Tým na který by jste si určitě nevsadili. A přesto kluci vybojovali bronz a nestačili pouze na týmy Francie a Chorvatska. Týmy s profesionály ve své sestavě.
Letos tým na poslední chvíli přišel o Michala Rišiana. Měsíc před Mistrovstvím světa ve freedivingu se z účasti z osobních důvodů omluvil. Kluci zůstali tři a opět to na medaili papírově nevypadalo. Veterán Petr Vala, poněkud více vysportovaný Morf Ševčík a vycházející hvězda světového freedivingu Martin Valenta.

Jenže sport je holka vypočítavá a nevybírá si podle předpokladů, ale podle připravenosti. Na freedivingové mistrovství nepřijeli Francouzi ani Nový Zéland a hned vše vypadalo slibněji. Po první disciplíně, kterou byla statická apnea se kluci objevili na třetí příčce. Rusové, favorité celé soutěže se vykartovali hned v úvodu a spadli až na deváté místo. Po hloubkách jsme najednou byli druzí! Chorvati nesmyslně nahlásili příliš velké hloubky a odnesli také jednu červenou. Alexey Molchanov svým ponorem do 120m zase vrátil do hry Rusko. Na závěrečnou dynamiku se šlo v pořadí Dánsko, Česko, Finsko, Rusko, Chorvatsko. A všichni mohli šáhnout na zlato. Po dramatické bitvě si naši kluci vyplavali stříbro a to i díky další červené kartě v týmu Chorvatska. Nutno ale napsat, že ani bílá karta by nejspíš Chorvatům na druhé místo nepomohla.
Červené karty týmů Ruska a Chorvatska i Dánska, neúčast Francie, to vše může výkon a umístění kluků v celkovém dojmu snižovat. No, v týmovkách má každý tým devět bodovaných pokusů a každá chyba se trestá velmi tvrdě. A Česko za čtyři Mistrovství světa týmů ve freedivingu získalo 35 bílých karet a jednu žlutou z 36 pokusů. Tato strategie je správná a Čechům se vyplácí. A poslední důležitý fakt. Kluci letos posbírali nejvíce bodů v historii startů Česka na týmových Mistrovství světa ve freedivingu. Bez Štěpánka, Rišiana, nebo profesionálů typu Čolaka, Molchanova……..   A to je velký příslib do budoucna.

Chcete být informování o novém článku a dalších novinkách?

[mc4wp_form id=”2294″]

Letos se opět Česká republika zúčastní největšího freediving svátku – Mistrovství světa týmů v potápění na nádech. 
AIDA Mistrovství světa týmů se koná v září na Sardinii a Česko posílá opět i ženský tým. 
Ženský tým jede v nejsilnější možné sestavě a upřímně holkám přeji bílé karty a posun dopředu v bodovém zisku. Věřím, že Alena Konečná (Zabloudilová), Jarmila Slovenčíková prokáží své zkušenosti a Vendula Strachotová s Katkou Šuranskou se na svém prvním velkém podniku také neztratí.
Mužský tým je oslaben o našeho nejlepšího freedivera současnosti Michala Rišiana. I tak, ale nejede žádný B tým. Zkušenosti Petra Valy, mladé nadšení a síla Martina Valenty a námořnická rozvaha Mirka Ševčíka dávají naději na zajímavé výsledky.  A tým tak určitě naváže na skvělý výkon z roku 2012, kdy kluci domů přivezli bronz!
Freediving, ale jako každý sport má nějaký vývoj, a v našem sportu je ten vývoj co se týká výkonů velice rychlý. 

Sledovat přípravu českého národního týmu a i průběh Mistrovství světa můžete na stránkách freedivingové reprezentace tymovems2014 a aida-czech.cz .
A pokud by jste chtěli podpořit naše freedivery i trochu více aktivně než jenom držením palců tak navštivte tento link: www.hithit.com .

A jaký je můj tip na první tři místa v obou kategorií:

Muži:
1. místo Rusko
2. místo Francie
3. místo Chorvatsko

Ženy:
1. místo Rusko
2. místo Japonsko
3. místo Francie

A neházejte po mé osobě hned shnilá rajčata 😉 Česko nikdy nebylo papírovým favoritem a přitom patříme k nejúspěšnějším. Takové jsou pouze mé papírové předpoklady. Jenže ty naštěstí pro nás většinou v týmovkách neplatí.
Takže…..  ČEŠI DO TOHO!

Chcete být informování o novém článku a dalších novinkách?

[mc4wp_form id=”2294″]

Kurz freedivingu vám otevře nové dimenze vašich schopností, naučí vás dovednosti potřebné k efektivnímu a bezpečnému potápění, ukáže vám jak se připravit na potápění nejen dechovými technikami. Neméně důležité jsou i informace jak dál po kurzu postupovat, jakým způsobem zlepšovat své fyzické i psychické schopnosti a pohybové dovednosti, aby vám freediving v budoucnu přinesl ještě více radosti, relaxace a pocitu zdraví, ať už jsou vaše cíle rekreační anebo závodní.

Dvoudenní kurz  Indoor Freediver je určen všem zájemcům, kteří chtějí blíže poznat svět nádechového potápění, přírodní krásy pod vodní hladinou a v neposlední řadě také sami sebe, a to vše s minimálním vybavením.

Ukážeme si jak se bezpečně potápět, jak správně dýchat, relaxovat a jak se na potápění připravit. Naučíme se správnou techniku pohybu, obrátek, zanoření … a vysvětlíme si jak naše tělo ve vodním prostředí funguje, jak je to vůbec možné, že jsme schopni ponorů do stometrové hloubky …

Kurz Indoor Freediver doporučujeme také přístrojovým potápěčům, a to jak sportovním tak technickým. Jeho přínosem je lepší pochopení apnoe problematiky a porozumění vlastnímu tělu, což vede také díky dosaženým výkonům v průběhu kurzu ke zvýšení sebevědomí a zklidnění potápěče. Výsledkem je menší spotřeba vzduchu, delší ponory ve větší pohodě a hlavně větší úspěšnost při .řešení krizových situací!

Naše bazénové kurzy se konají v Základní škole U Stadionu a na přilehlém plaveckém bazénu v  Chrudimi a také v dalších městech České republiky.

Cena kurzů Indoor Freediver je 3500 Kč a v ceně kurzu jsou zahrnuty veškeré praxe a přednášky,   diplom o absolvování AA kurzu, mezinárodní certifikační karta AA a pronájmy učebny a bazénu.

Termíny nejbližších kurzů a více podrobností i informace jak se přihlásit naleznete v našem kalendáři akcí a kurzů.

Máme za sebou dva závody zde na Kypru. Tento víkend se konal bazénový závod a dva týdny zpátky závod v hloubkových disciplínách. Závody na Kypru mají jistá specifika, která jsou nám normálním smrtelníkům trochu nezvyklá. První závod se konal v neděli a ten bazénový v sobotu. Vím, že si říkáte že to nejsou žádné zvláštnosti. Však já se k nim dostanu.

Read More

Cyprus Summer Games 2014 jsou hloubkové závody ve freedivingu, které se konají 29. června v Limassolu. Závody se konají pod vedením AIDA International a AIDA Kypr. Je to poslední možnost pro hloubkovou nominaci do kyperského národního týmu na mistrovství světa týmů, které se bude konat v září na Sardinii. 

My si tyhle závody samozřejmě nenecháme ujít. Radek a Irina budou závodit v CWT a FIM disciplínách. Angelos se o ně bude starat jako coach. Bude to zajímavá zkušenost, závodíme totiž ve dvou disciplínách v jednom dni, vlastně ve třech hodinách. Bude to pro nás první závod v hloubkách od Mistrovství světa týmů AIDA v Nice-Francie roku 2012. Výkony jsou nahlášeny konzervativní však se s tréninkem teprve začíná 🙂

Několik světových agentur dnes informovalo o zákazu potápění ve Středozemním a Rudém moři, které má začít platit od 1. května 2014. Unie států Středozemního moře a Sdružení Rudého moře se společně domluvili na zákazu přístrojového potápění v těchto mořích. Výjimku mají pouze certifikovaní potápěči pro potápění s uzavřeným okruhem a předepsaným vybavením a certifikovaní nádechový potápěči. Důvod je prozaický. Nedostatečně vyškolení OWD potápěči okopávají veškeré korály a ničí tím ekosystém. K tomu se přidává hojně vypouštěný vzduch při dýchaní s otevřeným okruhem , který způsobuje výraznou erozi korálů a dalších mořských ekosystémů.

Jedním z prvních kdo na tuto zprávu velmi kategoricky reagoval byl známý slovenský potápěč Peter Kubička, který oznámil dnešním dnem konec své kariéry potápěče. Viz facebook. Další reakce přišla od Davida Čaniho, který pouze oznámil, že to už dlouho očekával a proto se poslední roky věnuje pouze potápění s uzavřeným okruhem a freedivingu. Pro nás to znamená jistě dobrou zprávu s očekávaným nárůstem klientů. Apnea Academy Česká republika v čele s Martinem Zajacem zase údajně připravuje rozšířenou nabídku kurzů a i zajímavé slevy pro držitele certifikací OWD a AOWD.

Někteří skeptici ovšem zprávu označují za Aprílový žertík. 😉

Jako každý rok se i letos se v egyptském Sharm El Sheikhu koná Apnea Academy Blue Week. Blue Week je setkání instruktorů a studentů Apnea Academy. Letos je navíc jako každý sudý rok součástí BW také instruktorský kurz Apnea Academy. který se koná od 4. do 10. května. I díky tomu netrvá BW týden, ale rovnou tři! Já mám opět tu možnost a čest se účastnit instruktorského kurzu jako jeden z členů týmu instruktorů.

Z toho důvodu jsem se rozhodl na termín 11.-18. května vypsat kurz- trénink pro skupinu maximálně 4 osob.

Potápěčská základna Freediving World Apnea Center v holelu Club Reef je jedna z nejlepších základen specializovaných na freediving. Před hotelem/základnou je korálový útes a co je pro nás nejdůležitější, je tam dostatečná hloubka pro trénink i těch nejlepších závodníků = až 140m 🙂 V rámci Apnea Academy Weeku nám jsou k dispozici dvě závodní plošiny, sled a asi dvacet bojek s různou hloubkou od 20 do 80m. Hned u základny máme k dispozici také pěkný 25m bazén. Navíc každý květen navštěvují zdejší korálový útes manty a velrybí žraloci!

Hotel Club Reef je 3-4 hvězdový italský hotel s kvalitní kuchyní i ubytovacím standardem. Celý pobyt je all-inclusive a to z acenu 39 EUR/noc na osobu. Cena na sedm nocí je tedy 273 EUR cca  7644 Kč. Základna Freediving World si účtuje servisní poplatek 60 EUR (cca 1600 Kč) osoba na týden.  Letenky od české charterové společnosti se pohybují kolem 9000 Kč.
Cena za letenku, ubytování a poplatek je tak cca 18300 Kč.

Cena kurz Level II nebo Level III – dle studenta: 6900 Kč
Cena za trénink – 2x denně hloubka a jednou bazén + konzultace: 6000 Kč

V případě zájmu se ozvěte na telefon 608 465 948 nebo mail: radek@www.silenttouch.cz

Radek

Co je to dynamická apnoe bez ploutví – DNF? Je to prosté, tato disciplína spočívá v uplavání co nejdelší vzdálenosti pod vodou na nádech bez ploutví. Na kurzech jsme jí až do letošního roku nevyučovali a možná i proto právě v ní má hodně freediverů silné nedostatky. Znám jich spoustu a já nebyl výjimkou, kteří při velmi slušných výsledcích v ostatních disciplínách freedivingu mají přitom špatnou techniku rukou a především nohou při DNF. 

Právě proto jsme se rozhodli uspořádat kurz dynamické apnoi bez ploutví  – DNF – s důrazem na opravu chybné techniky a ukázku několika variant technického provedení této disciplíny. Instruktorem je Irina Veverka (Karina). Dlouholetá reprezentantka Ruska ve freedivingu, bronzová medailistka z Mistrovství světa 2011 v disciplíně konstantní váha bez ploutví a pátá nejlepší freediverka světa pro rok 2011. 

Kdo má strach z angličtiny tak ho hned může zahodit. 😉 Celý kurz bude samozřejmě překládán do češtiny. Kurz je otevřen pro freedivery všech výkonností a čím větší začátečník tím lépe. Čím více špatných návyků, tím trnitější cesta k nápravě. 😉

Kurz zahrnuje teoretické a praktické lekce v bazénu v průběhu kterých se dozvíš, jaké jsou nejrozšířenější techniky stylu „prsa“ při DNF a jak si osvojit a zdokonalit správnou techniku provádění této disciplíny.

Během dvou dnů vás čeká 8 hodin v bazénu a 9 hodin teorie včetně video koučinku a techniky cílené dekoncentrace mysli. Cílená dekoncentrace mysli je vhodná technika psychologické přípravy před výkonem.
Cílem kurzu není vytvoření osobního rekordu v době kurzu, ale revize chyb v technice, najít vhodnou techniku provádění DNF pro každého jednotlivce a pomoci nastartovat vhodný tréninkový plán této disciplíny.

Cena kurzu je 3800 Kč a kapacita je omezena na 10 osob. 

Další podrobnosti ke kurzu naleznete v našem KALENDÁŘI.

Před rokem jsme 6. ledna navštívili Mauricius. Jedním z cílů nakonec dvouměsíčního pobytu byl freediving s vorvani. Trochu mě mrzí, že si nedokážu vzpomenout kolik výjezdů jsme na moře podnikli, aby jsme se s těmito tvory setkali. Vorvaň je největší z ozubených velryb, a možná i vůbec největší ozubené zvíře, jaké kdy na světě žilo. Rekordní doložený jedinec dosahoval délky 28 metrů a váhy 150 tun. 

Read More